Pohyblivé objekty
Pohyblivý obraz poskytuje umělcům a umělkyním výjimečný prostředek k zachycení proměny artefaktů ve vztahu k vnějšímu dění i subjektivnímu vnímání. Audiovizuální díla se tak stávají nástrojem k zaznamenání performativních interakcí s objekty, ztvárnění proměny objektů působením přírodních procesů či k imaginativní hře s artefakty, jež jsou vyjímány ze zákonitostí všední skutečnosti.
Zachycení přeměny uměleckých objektů jejich zasazením do krajiny je námětem filmů umělce Miloše Šejna již od 70. let minulého století. Ve snímku Braunův betlém zachytil tvarové proměny Braunova betlému na Kuksu pod vrstvami sněhové pokrývky. Původní objemy soch se proměňují v spontánně vzniklé environmentální plastiky, v dialogu mezi původní hmotou a sněžnými nánosy. Ve filmu Zívrovy Prachovské skály umělec rozehrává dialog soch Ladislava Zívra a útvarů v Prachovských skalách, kde byly plastiky dočasně instalovány.
Osobní zkušenost s přírodním objektem v krajině se stala námětem pro dílo Už nikdy tenhle balvan Lumíra Hladíka, ve kterém se umělec vypořádává s balvanem, jenž ho provokoval od dětství. S vlastní zkušeností pracuje také umělkyně Pavla Sceranková ve videoperformance Sáčkování, nejedná se však o vzpomínku z dětství, nýbrž o potřebu vypořádat se s realitou soudobé konzumní společnosti. Hranice mezi žitou realitou a jejím vnímáním si ve svých dílech zkoumá i filmařka Adéla Babanová, a to často za pomoci manipulovaného obrazu. Ve snímku Prut nechala levitovat rybářský prut nad klidnou hladinou řeky, jakoby by byl nedílnou součástí pokojné scenérie.
Miloš Šejn: Zívrovy Prachovské skály
7 min, 1978
Zobrazit v databázi
Snímek Zívrovy Prachovské skály je záznamem uměleckého happeningu v roce 1978, během nějž proběhla instalace soch Ladislava Zívra přímo v lokalitě Prachovských skal, místa jeho největší inspirace. Miloš Šejn zde zachycuje tvarový dialog skalních útvarů a Zívrových plastik.
Jan Jedlička: Air (znělka)
1 min, 2001
Zobrazit v databázi
V roce 2001 pobýval Jan Jedlička na uměleckém rezidenčním pobytu v nově otevřeném konferenčním středisku Centre for Global Dialogue, které bylo vystaveno v malém městě nedaleko Curychu. Jeho úkolem bylo uměleckými postupy zachytit první provozní rok tohoto centra. Pro konferenci, která měla zahájit sérii dalších na téma klimatických změn, natočil Jan Jedlička krátkou znělku. Minutový snímek, v němž se vyfukuje červený balónek, humorně i výstražně vystihoval pointu klimatických konferencí zaměřených na znečištění ovzduší a oteplování planety.
Pavla Sceranková: Sáčkování
30 sec., 2004
Zobrazit v databázi
Krátký film Sáčkování zachycuje performativní akci Pavly Scerankové, během které se autorka pohybovala v papírovém sáčku životní velikosti. Dílo vychází z autorčiny reflexe konzumního způsobu života, a to konkrétně fenoménu nadměrného množství. Sáčkování představuje jedno z prvních děl Pavly Scerankové, ve kterých umělkyně originálním způsobem propojuje práci s médiem sochy, performance a pohyblivého obrazu. Dílo vzniklo během autorčina studijního pobytu na skotské univerzitě Gray School of Art Aberdeen.
Adéla Babanová: Prut
2 min., 2010
Zobrazit v databázi
Ve snímku Prut levituje v nekonečné smyčce rybářský prut nad hladinou řeky – provokativně a podezřele, svobodně a uvolněně. V tomto obraze, tak těžko zodpověditelném, se soustředí Babanové schopnost dráždivě vyjádřit, s nadsázkou a s vyloučením patosu, bezmála existenciální roviny toho, jak se věci/lidé jeví sobě samým a druhým, a jaké/jací jsou.
