Pečujeme o umění pohyblivého obrazu

Projekt Audiovizuální dílo mimo kontext kinematografie: dokumentace, archivace a zpřístupnění, který probíhal pod vedením Národního filmového archivu, si kladl za cíl vytvořit dlouhodobě udržitelnou strategii pro prezervaci a zpřístupnění umění pohyblivého obrazu. Pracoval s výchozím předpokladem digitalizace a digitálního uchování děl, která původně vznikla v širokém spektru analogových i digitálních, profesionálních i amatérských obrazových formátů, jež je dnes obtížné technicky reprodukovat.

Cílem bylo vytvoření infrastruktury, metodických postupů a digitálních standardů pro jejich dlouhodobé uchovávání v nejvyšší kvalitě, a také zpřístupnění včetně zapojení on-line nástrojů. Předpokladem projektu byla dlouhodobá spolupráce Národního filmového archivu se sbírkovými institucemi výtvarného umění a implementace vyvinutých metod a postupů do jejich sbírkové a výstavní činnosti.

Projekt byl realizován v letech 2020–2023 na základě multioborové spolupráce historického týmu a specialistů digitální archivace.

Zhodnocení projektu:

Tříletý výzkum v oblasti péče o umění pohyblivého obrazu přinesl výsledky, které jsou již nyní v oběhu a k dispozici veřejnosti. 

Ať už je to systém péče popsaný v Metodice, Směrnici či Poloprovozu, nebo veřejný katalog v podobě Databáze s více jak 140 díly a v neposlední řadě kniha Mapování pohyblivého obrazu. Média, aktéři a místa v českém prostředí, jež předkládá historii experimentálního filmu, videoartu a dalších příbuzných disciplín, stojí tyto publikace na práci interdisciplinárního týmu Národního filmového archivu a diskuzích s odbornou komunitou.

Toto završení několikaleté činnosti má přispět k zavádění dobré archivní praxe, ke zpřístupnění audiovizuálních děl v relevantním kontextu a k udržování mezioborové diskuze nutné k reflexi proměn audiovizuálního prostředí.

Projekt zcela naplnil svůj hlavní cíl zaměřený na problematiku digitalizace a digitálního uchování děl, která původně vznikla v širokém spektru analogových i digitálních, profesionálních i amatérských obrazových formátů, jež je dnes obtížné technicky reprodukovat. Realizoval všechny plánované výsledky ve vysoké kvalitě, je třeba ocenit společenskou relevanci hlavních aplikovaných výsledků, jež jsou zásadně v souladu se zaměřením programu NAKI II, tedy programu na podporu aplikovaného výzkumu. – Rada ministra kultury pro výzkum, 17.4.2023

Databáze

→ Přejít do databáze

Specializovaná veřejná databáze na adrese videoarchiv.nfa.cz/katalog zpřístupňující široké veřejnosti záznamy o dílech, která jsou součástí sbírky Národního filmového archivu, včetně jejich archivní dokumentace a video náhledů.

Mapování pohyblivého obrazu

Kniha Mapování pohyblivého obrazu. Média, aktéři a místa v českém prostředí (S. Poláková, M. Mazanec [eds.], 2022) je věnována kritickému zhodnocení praxe pohyblivého obrazu v českém uměleckém provozu od sedmdesátých let minulého století do současnosti.

Metodika

→ Michal Klodner a kol.: Metodika dokumentace, archivace a zpřístupnění uměleckých děl s audiovizuálním obsahem nekinematografické povahy, 2022 (PDF)

Metodika je určena paměťovým institucím muzejního i archivního typu, které již spravují nebo mají zájem sbírat umění pohyblivého obrazu za účelem dlouhodobého digitálního uchovávání a zpřístupnění.

Směrnice

→ Michal Klodner: Technicko-organizační směrnice provozu archivního systému pohyblivého obrazu, 2022 (PDF)

Směrnice stanovuje rámec pro využití archivního systému dlouhodobé archivace ve specializovaném archivu nebo jiné organizaci se zaměřením na digitální archivaci pohyblivého obrazu a je určena pro přímé původce materiálu pro dlouhodobé uložení využívající takovýto archivní systém jako službu na základě dvoustranné depozitní smlouvy.

Poloprovoz

→ Jonáš Svatoš: Poloprovoz vytváření a zpřístupnění digitálních archivních balíčků se zaměřením na umělecká díla s audiovizuálním obsahem nekinematografické povahy, 2022 (PDF)

Poloprovoz je komplexním řetězcem pro zpracování audiovizuálních objektů určených k archivaci. Skládá se z akviziční přípravy, vytvoření vstupního balíčku, jeho zpracování dle modelu OAIS a prezentace v odborné databázi. Řetězec sestává z hardwarových komponent, na kterých je provozována softwarová akviziční a archivační platforma.

Studie

• Michal Klodner: Rozšířené pole mediálního umění a politiky jeho sbírek. ArteActa, 2021, roč. 4 , č. 6. (URL)
• Markéta Jonášová: Frisbee (2004–2006). Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2020, č. 30. (URL)
• Sylva Poláková: Dobroslav Zborník. Dokumentarista mezi neoficiálními výtvarnými umělci v 70- a 80. letech. Iluminace, 2022, č. 3. (URL)

On-line výstavy

→ Dokumentace výstav ke stažení (PDF)

• Český obraz elektronický, 1994 (13. – 26. 9. 2021, Zdeňka Čechová, Michael Bielický, Martin Hřebačka, René Slauka, Lucie Svobodová, Marian Palla, Petr Váša, Radek Pilař. Kurátor: Martin Mazanec)
• První vlna (27. 9. – 10. 10. 2021, Niké Papadopulosová, Ondřej Anděra, Jan Zajíček, Elen Řádová, Janka Vidová, Markéta Baňková, Marek Mařan, Naďa Slováková, Zdeněk Mezihorák, Filip Cenek. Kurátor: Tomáš Pospiszyl)
• Argumentovaná realita (11. 10. – 24. 10. 2021, Martin Búřil, Barbora Trnková a Tomáš Javůrek, Lenka Hámošová, Tomáš Kajánek, Oskar Helcel, David Přílučík, Martin Blažíček, Alice Růžičková, Martin Ježek. Kurátorka: Lenka Střeláková)

Realizační tým

Sylva Poláková (hlavní řešitelka projektu), Michal Klodner, Markéta Jonášová, Lujza Kotočová, Jakub Jirka, Jan Trnka, Marie Barešová, Ladislav Cubr, Jonáš Svatoš, Josef Vítovec, Martin Mazanec, Lenka Střeláková, Tomáš Pospiszyl, Kateřina Svatoňová, Eva Krátká, Matěj Forejt, Matěj Strnad, Martin Blažíček.

Kontakt

Vedoucí projektu: sylva.polakova@nfa.cz
Distribuce a badatelský přístup: reserse@nfa.cz