Metodika
Metodika dokumentace, archivace a zpřístupnění uměleckých děl s audiovizuálním obsahem nekinematografické povahy je určena paměťovým institucím muzejního i archivního typu, které již spravují nebo mají zájem sbírat umění pohyblivého obrazu za účelem dlouhodobého digitálního uchovávání a zpřístupnění.
→ Metodika ke stažení (PDF)→ Certifikace metodiky (PDF)
Související:
- Technicko-organizační směrnice provozu archivního systému pohyblivého obrazu (PDF ke stažení)
- Popis poloprovozu vytváření a zpřístupnění digitálních archivních balíčků se zaměřením na umělecká díla s audiovizuálním obsahem nekinematografické povahy (PDF ke stažení)
Vzhledem k obsolentní povaze historických médií pohyblivého obrazu se metodika nezabývá dlouhodobým uchováváním původních nosičů zahrnujících široké spektrum elektromagnetických nebo optoelektronických obrazových formátů. Z důvodů zvyšujícího se rizika jejich degradace a klesající dostupnosti původních přehrávacích zařízení jsou navrženy procesy jejich digitalizace a ochrany v digitální podobě. I v případě filmových nosičů vycházíme z jejich digitální podoby z důvodu zpřístupnění současnými prostředky i jejich uchovávání. Předmětem metodiky rovněž není archivace dalších materiálních komponentů multimediálních děl, které mohou být součástí instalace. Metodika nezavádí v předmětné oblasti žádné nové standardy, ale uvádí takovou kombinaci existujících standardů a postupů, které je nutné nebo vhodné aplikovat na oblast umění pohyblivého obrazu tak, aby byla zaručena důvěryhodnost archivního záznamu a celého procesu.
Metodika je aplikovatelná v organizaci, která přijímá, dlouhodobě uchovává, zpřístupňuje a předává určeným subjektům digitální archivní materiál pohyblivého obrazu autorskoprávní povahy, jehož přímými původci jsou buď vnitřní organizační jednotky provozovatele, nebo externí organizace. Její uplatnění je především pro organizace, které zavádí pro sbírkový materiál repozitář pro dlouhodobé digitální uchovávání a zpřístupnění, nebo takový systém využívají u specializovaného archivu jako službu.
Předpokladem aplikovatelnosti metodiky je, aby měl provozovatel archivního systému dlouhodobě udržitelnou strategii pro zajištění dostatečných kvalifikovaných lidských a finančních zdrojů nezbytných pro činnosti a provoz technologií spojených s uložením a zpřístupněním datových objektů. U původce se předpokládá, že má ze své činnosti zájem nebo povinnost dlouhodobě archivovat data v digitální podobě nebo tímto způsobem ochránit informace z původních nosičů, ohrožených degradací, jejichž je držitelem. Vzhledem ke komplexitě a náročnosti provozu dlouhodobého digitálního archivu, která neodpovídá jeho hlavní činnosti, využívá archivaci jako službu poskytovanou specializovaným archivem, a aby se mohl lépe soustředit na svoji hlavní činnost historickou, výzkumnou, výstavní, produkční apod., používá pouze dílčí technické nástroje pro přípravu materiálu. Tato metodika nestanovuje žádný konkrétní obchodní model, zajišťující ekonomický provoz repozitáře, uvádí však dotčené právní náležitosti při zpracování a náležitosti právní dokumentace.
Metodika není plně aplikovatelná na situaci, kdy je vyžadován režim evidence a uložení materiálu jako Národního archivního dědictví, její části ale takovýto možný statut respektují a jsou uvedeny patřičné standardy a náležitosti. Metodika je však určena především pro materiál, který neprošel výběrem jako archiválie a nemá statut archiválie, případně pro přípravný proces zpracování a uchovávání jako archiválie.
