Pečujeme o umění pohyblivého obrazu

Videoarchiv je sbírkový fond Národního filmového archivu pro experimentální film, videoart a příbuzné oblasti.

Specializovaná databáze
Archivní popis fondu a badatelské údaje
Díla
Prohlédněte si díla ve fondu
Autoři a autorky
Tvůrci a tvůrkyně zastoupení ve fondu
Jak objednat
Distribuce a zápůjčky
Badatelský přístup
Rozšířený přístup pro výzkum a rešerše
Věž II (Alžběta Bačíková, 2013)
Ostentativní akce
videoprogram
Umělecké akce jsou prchavé události, které existují jen po dobu svého trvání v určitém okamžiku. K jejich zachycení umělci a umělkyně nezřídka využívají médium pohyblivého obrazu, s jehož pomocí pořizují obrazový a zvukový záznam. V socialistickém Českolovensku měli umělci ztížené podmínky pro práci s filmem a časteji své umělecké performance dokumentovali prostřednictvím fotografie...
Music F-Club (Jan Ságl, 1971)
Hudební vize
videoprogram
Hudba výrazně ovlivňuje kvalitu filmového obrazu a naopak, filmový obraz může zásadně proměnit vyznění hudby. Tuto dynamiku reflektovala již umělecká avantgarda 20. let, ale častým námětem umělecké tvorby se stává až díky rozvoji audiovizuálních technologií po druhé světové válce. Umělci a umělkyně produkují experimentální filmy ve spolupráci s hudebníky, vytvářejí oficiální i neoficiální videoklipy a čerpají z populární audiovizuální produkce.
Kytka (René Slauka, 1994)
Digitální experimenty
videoprogram
Rozšíření digitálních technologií na úkor analogových médií má zasadní vliv na tvorbu i distribuci audiovizuálního umění. Tvůrci experimentují s novými kvalitami digitálního obrazu za pomoci neustále se zdokonalující techniky, jenž je dostupná i mimo zázemí odborných pracovišť.
Zurich (Adéla Babanová, 2008)
Televizní relace
videoprogram
Televizní vysílání má na audiovizuální tvorbu umělců a umělkyň podobně formující vliv jako klasická kinematografie. Autoři se podílejí na tvorbě televizních programů nebo se vůči nim kriticky vymezují, zakládají vlastní nezávislá studia či ve svých dílech přetvářejí populární televizní pořady. I samotné médium televize se stává objektem uměleckých děl a performancí.
Grátis punč (Eva JIřička, 2006)
Městské intervence
videoprogram
Ulice, parky, náměstí, dopravní prostředky, veřejné budovy a další městská místa nejsou pro audiovizuální umělce a umělkyně pouhými kulisami, ale často se stávají svébytnou inspirací a námětem audiovizuálních děl. Tvůrci ve svých snímcích zpochybňují zavedená společenská pravidla panující ve městě, reflektují jeho architektonický a urbanistický charakter či zachycují historickou paměť míst a událostí.
Air – znělka (Jan Jedlička, 2001)
Pohyblivé objekty
videoprogram
Pohyblivý obraz poskytuje umělcům a umělkyním výjimečný prostředek k zachycení proměny artefaktů ve vztahu k vnějšímu dění i subjektivnímu vnímání. Audiovizuální díla se tak stávají nástrojem k zaznamenání performativních interakcí s objekty, ztvárnění proměny objektů působením přírodních procesů či k imaginativní hře s artefakty, jež jsou vyjímány ze zákonitostí všední skutečnosti.